Den byl krásný a teplý. Slunce už se pomalu sklánělo k obzoru, poslední návštěvníci zoologické zahrady odcházeli domů a ošetřovatelé rozváželi večerní krmení.
Zvířata měla po celém dni plno zajímavých zážitků s turisty, veselé historky s člověčími dětmi i jejich rodiči. Teď byl ten pravý čas si ty radosti vyprávět, ještě než půjdou spát. Každý večer se přes celou zahradu nese štěbetání a radostné povídání.
Ale dnes něco visí ve vzduchu. Dnes se vyprávět nebude, přišla totiž zvláštní zpráva.
Vrabec s ní přilétl, a roznáší jí každému v Zoo, koho potká. Nakonec celá zahrada ševelí už jen s tím. Každý se tou podivnou zprávou zabývá.
Je konec veselých historek, teď už všichni mluví jen o ní. Nikdo jí ale pořádně nechápe.
Přál bych Vám, abyste viděli to, co já, říká vrabec.
Viděl jsem a zaslechl jsem takové věci, které jste nikdy v životě nepoznali.
Ano, to už víme, opáčila vlaštovka. Cestujeme s čápem a s volavkami do teplých krajin každý rok na dovolenou, je tam krásně, kdo tam nebyl, neuvěří. Mám spoustu fotek z Afriky, od moře, můžu je ostatním ukázat.
Ne, tak to ale nemyslím, opáčil vrabec. Svět je i jiný, než jen tady v Zoo.
No pochopitelně, ukazujou to v televizi! Stojí to za velký kulový, zato tady je to fajn. Řekla kuna.
Neskákej mu do řeči. Jiný? … jak jiný?
Dost jiný. Říkám to nerad, ale myslím si, že tu na vás v Zoo nečeká ideální budoucnost. Na všechny.
Ale to nám budeš muset vysvětlit. Nechte ho mluvit a vyslechněte vrabce.
No jak říkám. Lítám po světě a slyším co se kde šustne. Poslouchám jiné ptáky, pozoruju lidi a sleduju co dělají.
Aha, lidi… ty známe… Chodí sem každý den, postávají u klecí, pořád něco fotí a jejich mláďata vřískají na celé kolo a házejí nám sem různé smetí. Tyhle pozorujem už pěknou dobu. Co je na nich tak zajímavýho, že jsi tak vyplašený?
Ve skutečnosti je lidí víc, než si dovedete představit. Chovají se i jinak, než jen vidíte tady z klece.
Jasně.. o víkendech bývá fakt narváno… Co jsi myslel s tou budoucností? V úterý má přijet kropící vůz, bude tu všude trochu mokro. To se dá vydržet. 🙂
Ti lidé jsou různí a mají zvláštní vlastnost. Chtějí pořád víc a víc. Všeho.
Víc krmení? No a co? Kdo by nechtěl?
Aby to své chtění uspokojili, mají různé věci… třeba peníze. Ti lidé dělají různé věci jen proto, aby měli co nejvíce peněz na to své chtění.
Jo, peníze.. ty známe. Hážou mi sem občas do klece malé mince, nechápu co tím sledují, mince jsou k ničemu, zobat se to nedá!
Nevíš nic! Za své peníze vyměňují jiné věci. Auta, domy, jídlo.. Jejich peníze jsou ještě jiné a mají jiné podoby. Dokonce nemají žádnou podobu.. Stačí aby si lidé mezi sebou řekli že někdo má peníze a pak už se ti ostatní chovají jako že je má. Divné.
Cože? Všechno za ty ulepené mince? Takovou blbost jsem už dlouho neslyšel. No a co, ať si lidé blbnou s penězi.
Ještě se dostanu k tomu, co vám tu v Zoo hrozí za nebezpečí. Pokračuje vrabec.
Lidé dělají spoustu věcí a většina z nich je podle mne naprosto šílená.
Většina lidí nebo většina těch věcí?
Obojí. Dí vrabec.
Je jich už tolik, že kdyby se vznesli do oblak jako ptáci, zakryli by nebe od obzoru k obzoru.
Lidí, nebo těch jejich peněz?
Obojího! Povídám nevyrušuj.
Naštěstí všichni nelétají v hejnech jako my ptáci, a tak žijí v městech namačkáni v domech, žijí vedle sebe, nad sebou, žijí na zemi i pod zemí. žijí ve městech na celé Zemi, která jsou tisíckrát větší než tahle Zoo.
A, jasně… taky v klecích … tak to se maj taky dobře jako my, dodává liška.
Při tom jejich množství se často střetnou a zabíjejí se. Ne pro jídlo.. Oni se totiž navzájem nejedí. Zabíjejí se jen tak. Protože chtějí. Baví je to.
Poslouchej, vrabec, a co to má co dělat s námi? Nám je tu dobře, v klecích jsme v bezpečí před těmi šílenci.
To jejich chování nemá konce. Je to pořád dokola víc a víc.
Nerozumím tomu tolik svým ptačím mozkem, ale pak vidím, co zbyde.
Celá zem je z výšky vidět jak je zničená, nikde nerostou stromy, nebo z krajiny úplně zmizí, voda je špinavá. Zbydou odpadky, smetiště a ruiny. A mezi nimi zůstanou lidé, kteří už to ani neumí změnit k lepšímu. A tak pokračují v tom ničení, nebo odejdou ničit jinam.
Proč to tedy ti lidé dělají když z toho je jen neštěstí?
Nevím. Nechápu to. Je ale možné, že to nejsou ti stejní lidé…
Jak nejsou stejní? Oni jsou ještě nějací jiní lidé?
Ale vůbec ne. Všichni lidi jsou vlastně stejně oškliví. Bez srsti, chodí po zadních, měkká, vytáhlá těla bez ocasu a bambulovitá hlava. Neumí to pořádně běhat, lítat, ani plavat. Všichni tu svou ošklivost skrývají do barevných šatů, aby se jim ostatní zvířata nesmála. Dělají rámus, smrad a nepořádek.
No, to víme… Ale na druhou stranu — jejich mláďata jsou tak zábavná! … odvětil makak. Tady u nás v pavilonu se každý den pitvoří, mávají rukama a vřískají, když na ně ukážu zadek. Těším se na ně každý den! Tyhle děti přece nikoho nezabíjejí.
Je možné, že na zabíjejí jsou jiní lidé. Jiní lidé jsou pak v tom neštěstí. Když děti vyrostou, naučí se to od ostatních. Taky se takovými lidmi stanou. Někteří se naučí zabíjet. Zatím ještě sami nevědí kdo kým bude.
A kdo to rozhodne?
Nevím. Možná že se rozhodují sami, ale možná že za ně rozhoduje někdo jiný. Podle toho jak jsou chytří.
Známe taky lidi — máme tu svoje ošetřovatele. Jsou skvělí, dávají nám krmení, čistí klece a povídají si s námi. Já nic proti lidem nemám! vykřikl papoušek.
Proti takovým ani já ne. Takových je málo.
Viděl jsem co ti druzí lidé dokážou.
Viděl jsem hory páchnoucích odpadků, vyšší než domy v kterých bydlí.
Viděl jsem lidské stroje, které umí ničit stromy, vzduch zemi i vodu.
Viděl jsem jak lidé loví v moři a zpět do moře vrací jen otrávenou vodu.
Viděl jsem oheň kterým všechno zničí během chvíle. Hlas se vrabci trochu třásl hrůzou.
Vrať se radši k tomu co nás zajímá. Tohle nás nezajímá, já vidím že tady v Zoo nic takového není a věřím, že ani nebude.
Nezajímá? Věříš? … Nu, dobrá. Ještě sem ale viděl spoustu jiných věcí a zvířat.
Byl jsi na návštěvě v jiné Zoo, viď? Vyprávěj, jaké mají klece? Co dostávají dobrého? 🙂
Nebyl jsem v žádné jiné Zoo, lítal jsem po světě a byl jsem na místech, kde běžně žijí zvířata volně v přírodě.
Teď si z nás už utahuješ, … ve volné přírodě se žít nedá, vždyť jsi sám před chvílí říkal, jak jsou všude odpadky, zničené stromy a špinavá voda.
Ale dalo. Poslouchej co říkám a neskákej mi hned do řeči se svými závěry.
Potkal jsem domorodce. Nerozuměli jsme si úplně ve všem, ale něco podobného mi říkali i ti ptáci z volné přírody. To když jsme jim vyprávěl o tom jak žijete v Zoo. Nechápali, proč by měli žít v klecích, když je přeci normální žít volně. Když jsem jim vyprávěl, měli z toho obavy, že něco není vpořádku.
Hlupáci! Nechápou vůbec nic! Nechápou jak je to perfektně zařízeno. Nevědí nic o vyváženém jídelníčku 3x denně, o vitamínech v granulích, o navigaci na cestičkách, o větrání ve skleníku, o cedulkách u cizokrajných rostlin, o mechanickém čištění kotců… O vytápění terárií. O průvodci který má barevné letáčky s fotografiemi, o mřížích které mají přesně takový odstup a pletivo taková oka, aby se tam žádná lidská ruka neprostrčila! Naprosto to chápu, je to logické.
A odkud se to všechno bere, to víš? Jak to vysvětlit?
Jsou to jen divoši, marno jim něco vysvětlovat o civilizovaném životě!
A co ty odpadky na smetištích kolem jsou taky normální, nebo nejsou?
No asi nejsou… Ale za to můžou lidé! My přece ne.
Nemůžou! Vždyť vidíš že každý den je ošetřovatelé pečlivě uklízejí.
Můžou! Vidím jak u stánku s buřty házejí lidi tácky na zem místo do košů.
Nemůžou. Ty koše jsou přeci už plné.
Můžou! Odhazují okolo vajgly od cigaret a PET lahve když si myslí že se nikdo nedívá.
Nemůžou, to smetí rozfouká z košů vítr. Vítr za to může!
Vítr!!! Tak je to.
Nechte toho. Hádáte se o následcích, nevidíte příčiny. Nevíte nic o lidech, kteří sem do Zoo chodí a o lidech kteří nikdy nepříjdou. Nikdy je u klecí neuvidíte.
Nepříjdou? No tak to nás ani nezajímají. Nevim, proč nás tu s tím nudíš.
Tihle lidi se místo o návštěvu Zoo starají spíš o své peníze.
Co z toho mají? Vždyť pak neuvidí jak se tu máme dobře…
Ti lidé mají tolik peněz a díky nim mají možnost rozhodovat ovšem. Zda sami budou žít kde chtějí, zda si třeba vybudují novou Zoo, nebo ne.
A, to je skvělé. 🙂 Nová Zoo znamená nové klece, nové zvířecí přátele a nové zábavné lidi. Lidé se spousta penězi jsou tedy fajn! To znamená že nás mají rádi.
Ti lidé rozhodují i o tom, zda tahle vaše Zoo bude nebo nebude. Třeba zda ji nezruší. Rozhodují o našich životech.
No, ale… Proč by ji rušili? A vůbec! Každý přece dřív, nebo pozdějc umřeme, tak co! Teď se máme fajn.
Jak je takových lidí co o nás rozhodují víc, neznamená to automaticky, že bude i víc klecí na jaké jste zvyklí. Možná že ve skutečnosti klece zůstanou, ale budou menší a budete v nich namačkáni s ostatními sousedy. Možná že budete mít horší krmení pro všechny, a špinavý výběh.
Ale proč? Máme přece právo mít pěknou a čistou klec! To je přece jasné!
Protože to je pro ně tak úspornější.
Ale pro nás ne!
A myslíte že je váš názor zajímá?
Proč to tedy dělají?
no …?
Nevím… Jsem jen vrabec. Vyprávím Vám, co jsem viděl.
Něco už říkala krysa… Zaslechl jsem ji, když se tu ochomýtala u kontejnerů. Ale ta mezi nás nechodí, nikdo se s ní nebaví. Je špinavá a smrdí. Takže asi kecá.
Možná nekecá.
A proč nám to říkáš? Co s tím jako chceš vrabče dělat? Podívej se na sebe, ty nulo. Ničím nevynikáš, nikdo se na tebe nechodí dívat, jsi obyčejný vrabec. Tvoje zprávy jsou sice divné, ale jinak nás vlastně nezajímají.
Ano, to vím.
Neumím změnit vaše klece ani zájmy. Jsem malý, nejsem tu doma, lítám po předměstích a nanejvýš sezobnu kde co zbyde.
Každý z vás by mohl jen pochopit, jak a kde žije. Jaký je svět kolem něj. Dřív, než příjdou ti lidi a začnou vám do klecí strkat to, co nechcete. Než si z vašich klecí udělají svoje další smetiště.
Tak se tu mějte fajn, zas letím.
Noc končí, začíná svítat.
Na obloze i v Zoo.
