Můj balíček k přežití

Balíček vlastností, které vám pomohou přežít.

[1] Vnímejte, rozeznejte

Přijímejte informace tak, jak jste přirozeně schopni. Respektive tak, jak jste schopni tuto úroveň dlouhodobě udržet. (to dlouhodobé udržení, stabilita je výhodná zejména pro vás) Své vnímání lze navíc kultivovat, rozvíjet. Jsme biologicky nastavení učit se. Opakem vůle vnímat je záměrné, nebo bezděčné omezování vstupů, stavění umělých hranic a používání klapek na oči, nebo špuntů do uší.

Přestože tyto omezující pomůcky vám život v některém ohledu zjednodušší, zjednodušší jej často na úkor vás, na úkor schopnosti vnímat skutečnosti. Nezjednoduší vaši realitu. Informace o skutečnosti totiž vznikají nezávisle na vašich klapkách. Ano, mnoho věcí může být sice vnímáno, ale nemusí být vyhodnocováno, nebo být vůbec vyhodnotitelné. Opačný postup (vyhodnocení něčeho, co není vnímáno) neexistuje, nebo je chybným, zavádějícím sebeklamem. K vnímání vám pomůže bod [8].

[2] Vyhodnocujte informace

Vyhodnocením informace jim dáte vlastní vztah k ní. Přestože daná věc (informace) už dávno ten vztah k vám mít může. Vaše vyhodnocení je připuštění této informace do vašeho vědomí s pomocí rozumu. Přiřadíte jí nějakou další jakost podle vašich parametrů, vašich strukturovaných hodnot. To „kvalitní vyhodnocení“ informace bude zpravidla blízké, nebo identické s všeobecným vztahem, s tím, který vznikl nezávisle na vás. Metodiky vyhodnocování jsou různé, vícestupňové i s různými průběhy, opravnými mechanismy a efektivitou. Nalezněte svůj způsob a uvědomte si, že jej používáte.

[3] Vyhodnocujte možnosti

Rozlišujme možnosti cizí, obecné, nebo vaše vlastní. Je rozdíl si myslet, že máte nějaké možnosti a nebo tyto možnosti opravdu mít. Možnosti jsou jakési základy, dané předpoklady, dispozice, nebo aktuální stavy. Možnosti se však mění v čase, tedy jejich vlastností je také nestálost. Po jejich uvědomění (tj. přijetí do své pozornosti, případně vyrovnání se s nimi) je vhodné je aktivně zahrnout do svého stavebního balíku surovin. Z těchto základních stavebních kamenů se dá dále stavět.

[4] Vyhodnocujte zdroje

Zdroje jsou podobné možnostem, s tím rozdílem, že jejich stav nemusí být jen daný, aktuální. Zdroje v tuto chvíli nemusí existovat, ale lze vyvinout energii aby vznikly. Zdroje mohou být nezávisle na vás, mohou k vám přicházet, nebo je můžete sami tvořit. Mohou také zmizet. Zdroje nejsou nekonečné zdroje čisté energie vznikající z „ničeho“. Vnímejte Zdroje jako účelově směrovanou energii, která má nějaký původ. Která se vás týká. Vy je můžete pasivně přijmout do výbavy svého bytí, nebo zdroj zkultivovat a přímo nasměrovat k sobě. Dejte zdrojům vhodná kvalitativní měřítka, abyste k nim mohli zaujmout nějaký vlastní vztah. Připusťte, že zdroje se používají, přestože jejich původ nemusíte znát, nebo chápat.

[5] Rozhodujte se

Rozhodnutí u lidí není přímo závislé na předchozích [1,2,3,4] krocích. Tyto kroky je pouze vhodnější používat pro vyšší kvalitu následného rozhodnutí. Lidská rozhodnutí se neřídí matematickými zákonitostmi, kde by závěr bez jasně daných předpokladů ani nemohl vzniknout. Lidské rozhodnutí, nebo závěry vznikají i za minima daných předpokladů k rozhodnutí. Člověk ke svým rozhodnutím používá dědictví prostředí, svého druhu a vrozené dispozice. Na ně se až později nabaluje rozum, zkušenosti, inteligence, moudrost. K rozhodnutím používejte veškeré své dispozice, tedy nejen nejblíže se nabízející. Používejte k nim i emoce, vnitřní biologické signály, nebo svoje bazální vědomí. Dejte všemu rozumně vyváženou důležitost. Přes zdánlivou neuchopitelnost tohoto doporučení to stejně děláme. Často však nevědomky, bez schopnosti a vůle tyto úkony přijmout. Je možné se tím zabývat tak, abychom se v procesech rozhodování více orientovali, přestože je nebudem schopni dokonale pochopit, ani ovládat.

[6] Konejte

Konání je aktivní proces zhodnocení vaší vůle, vašeho rozhodnutí, nebo praktický průběh vámi podpořených jevů. K uskutečnění jste pravděpodobně použili předchozí body [1,2,3,4,5]. Přestože jejich kvalita a vaše povědomí o nich nemuselo být valné, nebo nemuselo být objektivně dostatečné. Vaše konání je činnost, kde jste významným prvkem v procesu a kde jste často i iniciátorem, nebo konečným příjemcem výsledků. Kromě toho stále budou probíhat procesy nezávisle na vás. Je velmi pravděpodobné, že ač sami nechcete, budete dělat procesy, které se vás sice budou týkat, ale nebudete jejich pravým (ani jediným) iniciátorem, nebo jediným realizátorem, nebo spotřebitelem. Cíleně se snažte dělat věci podle sebe, zejména na základech [1,2,3,4,5].

[7] Neste odpovědnost

Existujeme v uzavřeném systému, který má uzavřené koloběhy energií. Pokud máme pocit, že je koloběh neuzavřený, (tj. energie přichází neznámo odkud, nebo výstupy odchází neznámo kam) je to pocit pouze z naší neznalosti. Z důvodu uzavřenosti jsou vaše činy i jakákoliv energie nebo jevy nějak promítány na následky. Je to princip kauzality, příčiny a následku, směrově shodný se všeobecnou šipkou času. Vaše konání tedy uskutečňujte tak, abyste měli dostatečné povědomí jak o příčinách, tak i možných následcích. Z mnoha důvodů se vám nepodaří dělat dokonalý proces oběhu energií. Nepodaří se vám realizovat úplně zpracované a dopodrobna poznané činy, u kterých byste znali veškeré příčiny i následky. Vaší vůlí by měla být snaha o dosažení nejblíže možného, spíše kvalitnějšího stavu. Uskutečňujte své činy s vědomím uzavřenosti systému, s nesením odpovědnosti za jakékoliv následky. Se znalostí případných rizik. S kalkulací rezervy, kterou do vašeho konání vědomě vložíte. Umět nést následky znamená vydržet ztrátu, nebo také umět zpracovat případnou výhodu.

[8] Učte se

Procesu učení se dotýkáme v mnoha aspektech lidského konání. Učení také probíhá i mimo člověka (u zvířat, u rostlin). Učení je zásadní schopností, který nám umožňuje nějaký (tj. kvalitativně jakýkoliv) vývoj. Učení na úrovni organické (některé buněčné biomechanismy podstupují proces učení aby byly funkční), na úrovni jednotlivce (jednotlivá osobnost podstupuje učící procesy, aby mohla vůbec existovat ve společnosti) i na úrovni společenské (kolektivní znalosti i vědomí je nutně budováno na procesech učení a paměti). Pro vaši existenci je tedy učení zásadní a podstatný proces. Je nutné k přežití. Učte se a v rámci struktur které kolem nás existují, podporujte procesy učení. Díky učení lze používat předchozí [1,2,3,4,5,6,7] nástroje efektivněji, cílevědoměji a smysluplněji.

[9] Relativizujte

Přestože jste unikátním, jedinečným a hlavním prvkem v ovlivňování sebe sama, tak se snažte tuto vyjímečnou pozici „relativně“ zařadit. Integrovat, zahrnout do ostatních jevů. Přiřaďte sami sobě relativní vztah k okolí. Vhodným zrelativněním se nezlikviduje vaše unikátnost, ale v souvislosti s ostatními jevy jí dáte pravděpodobnější (ačkoliv nepřesnou) souvztažnost. Pod vědomím relativity se dají předchozí body efektivněji (ačkoliv nepřesně) používat. Respektive je výrazně menší riziko, že se střetnete se zásadně jiným stavem, než jaké by bylo pouze to vaše (zdánlivě přesné) pojetí. Připusťte, že jsou i jiné jevy, které vás formují.

[10] Držte si palce

Přes zdánlivé zvládnutí všech bodů, při jejich co nejlepším používání… přesto nejsou automatickou zárukou k čemukoliv. Existujeme velmi pravděpodobně ve světě, kde budoucnost není jednoduše vypočitatelná z minulosti, ze současnosti nebo z přesně daných dispozic. Pokud je, tak zdaleka ještě nejsme schopni tyto procesy rozeznat, pochopit, natož používat. Jsou tak dalece mimo nás, že je můžeme označit nanejvýš jako lidsky neuchopitelné, nebo neovlivnitelné.

Lapidárně řečeno: držte si palce v tom co prožíváte i děláte, …protože nic jiného vám defakto nezbývá.

V něčem se opakuji? Samozřejmě!