Má dokonalá rada

Pouze zde si můžete přečíst o univerzální a zásadní radě do života

Občas se na mne někdo obrátí o radu. Může jít o drobnost, ale někdy to je věc složitější. Pokud se i vás někdo na něco ptá, tuto situaci znáte. Je jen na nás, jak se s tím vyrovnat.

Ze své podstaty jako lidé radíme rádi, často a mnoho.. Někdy dokonce i v případě, že se nás na rady nikdo neptá. Vůbec to neznamená, že na to musíme mít odborné školy, nebo snad shůrydáno. Čím více stárneme, tím více vidíme, že bychom byli schopní radit každému na potkání. Ostatní se svým chováním totiž našim radám přímo vybízejí! Jsou tak omezení, nešikovní a nepoučitelní… že!

Sami svýma očima vidíme, jak bychom cokoliv dělali lépe, snadněji, efektivněji, nebo dokonce zcela jinak. Kdybychom byli v jejich situaci.
No a ten, kterýmu jetě nebylo od nás poraděno je ve své bezradnosti zcela opuštěný a …bez naší rady.

Tu hned přispěcháme se svými univerzálními radami, které NÁM VŽDY a VŠUDE fungovaly. V tom okamžiku si neuvědomujeme jak pošetilé může naše chování být. Ne vždy je totiž rada přenositelná ve své unikátnosti, ne vždy je funkční, pokud je nadmíru zobecněna na samotné jádro.

Ne vždy je situace radám nakloněna. Přiznávám. Jsem někdy také stržen emocemi a začnu obdarovávat aniž by se mne kdokoliv ptal. Pak se proberu, zastavím a sám si nafackuji. Ono to totiž málokdy k něčemu dobrému vede. Myslíte si teď, že celým svým psaním tu blbě radím? No, možná…

Prozradím vám tajemství, Já ten blog píšu hlavně sobecky pro sebe! 🙂 No a že jej čtete, také je trochu vedlejší efekt, proto abyste si se mnou něco užili a já s vámi.

Pochopil jsem také, že když už dojdu do fáze rady, není to jednocestný proces. Je to proces oboucestný mezi všemi zúčastněnými. A navíc je to mnohdy proces neukončený v tom, co by se zdálo cílem. Každá vyslovená rada má sice na konci věty tečku. Ale tím není vyřešeno, že se tou dokončenou formulací skutečně vše naplní.

V jedněch případech každá rada vytváří další dvě nebo tři otázky na které chce od nás tazatel opět vyslovit radu. Takto se nakonec ve svých otázkách i radách ztratí a výsledkem je, že dostane sice rady, ale nedokáže se v nich orientovat, ani s nimi nic víc udělat.

Jindy je po radě pouze vzduchoprázdný prostor na světelné míle daleko. Obdarovaný sice má radu, ale stejně jako dříve neví, co s tou radou dál. Jen ti nejschopnější pochopí, že se tou radou mohou řídit. Zpracovat ji.

Mnohdy jsou rady ve svém obsahu i procesu proměnlivé, jsou neuchopitelné jako hrst jemného písku a někdy i těžko rozeznatelné ve svém maskování. Kdo takovou radu neobjeví a nedokáže zpracovat je mu nanic.

Neuchopitelné rady nejsou pouze rady chytré horákyně. Mohou to být skryté klíče ke skutečným řešením. Jsou to pouhé dveře, které pokud by se neotevřely, nelze jít dál. Až v tom dalším kroku tedy dojde k naplnění, bez něho by rada nebyla ničím.

No a teď považte…

V mých letech (je to málo nebo moc na to, abych byl způsobilý radit? sám nevím a čím více stárnu, docházím k poznání, že na mnoho věcí ne a na velmi málo věcí možná) se dostávám do situací, kdy jsou ode mne žádány rady. Tu na práci, tu na něco, rady jak být šťastný, jak nakreslit hranaté kolečko, onde na vyřešení TÉ zásadní otázky ve Vesmíru, nebo dokonce… …ale to už si doplňte sami.

Tak tedy jsem před vyslovenou otázkou, zda bych tedy neporadil. Jen malinko… Co si o tom myslím… Jak to řešit? Otázka ještě může být vyšperkována nějakým pochlebením, jakýto jsem zkušený šikula, nebo že už jsem to jistě nekde poradil a pro mne to přece nic není.

Dotaz si vyslechnu. Dokážu dokonce už včas říci, že řešení neznám a že mne to samotného mrzí. No ale někdy jej znám, anebo mám předpoklad, že jsem k němu blíže, než tazatel.

Stojím nakonec těsně před vyslovením té Ultimate Advice Number One a říkám: Víš, mám pro tebe zhruba tak dvě rady.

Jedna je velmi snadná, a je dokonce až třeskutě jednoduchá. No a tato rada tě nebude stát vlastně nic. Musíš jen vědět o čem mluvím. Rád ti jí řeknu hned, vždyť – proč bych to pro tebe neudělal… Tato rada tě dovede k tomu, na co se ptáš.

Druhá rada je jiná. Ta, ..když ji řeknu, je poněkud složitější a je v ní i prvek nejistoty, nebo i riziko, že to nebude ta tvoje přesná odpověď co hledáš. No a co je horší, tato rada ze mne nevypadne hned, budu k ní potřebovat tebe a dokonce bych rád, aby sis jí vážil (sic!) a nějak mi ji zhodnotil. Tato rada velmi pravděpodobně bude mít omezenou platnost. Měl bys vědět, o čem mluvím. Tato rada tě také dovede k tomu, na co se ptáš.

Je pouze na tobě, jakou radu zvolíš. První není přesným opakem té druhé, ale ani není jejím doplňkem. Pořadí není určeno. Ovšem někdy jsou rady jen totéž natřené jinou barvou, která však svému obsahu dá zásadně jiný význam, nebo hodnotu. No a buď se dozvíš radu jednu, nebo druhou.

Speciální typy rad sice mohou být kombinacemi obou, ale málokdy překročí jejich účinnost. A málokdy mohou vůbec funkčně existovat, protože je v principu nelze mixovat. Obě rady vyslovuji s odpovědností a nedělám si z tebe legraci.

V této situaci se pak dají najít různé typy lidí.

Někteří ve své přirozenosti zvolí radu první. Je to jasné jak facka! U někoho se k druhé radě ani nedojde, protože tazatelé nemají čas, vůli ani rozlišovací schopnost přijmout cokoliv jiného než radu první. Mají jen dotaz. Pak tedy volí radu první, která je navíc zdarma. Jak už bylo řečeno, je radou vedoucí k cíli. Je předmětem zcela jiného povídání, co se bude dít dále.

Někteří… ti už dokáží přemýšlet. Jako Buridanův oslík stojí mezi dvěma kupkami sena. Každá vypadá šťavnatě. Ovšem oslíci vědí, že když se pustí do jedné, nebudou moci sníst tu druhou. Tak váhají, často až …se uváhají k smrti hladem. Ti mazanější však hned ví, jak na to!

Řekni mi obě rady, já si vyberu... jsem přeci tvůj kamarád/zákazník/známý/kdokoliv… .Mám přeci PRÁVO nebo NÁROK si VYBRAT. Jak se mám rozhodnout, když nevím co?? Dej mi tu šanci a já se ti třeba i bohatě odměním. Když mi ta rada zabere“ Mají celkem praktickou volbu.

To je přeci snadné, z každé rady se dá vybrat to dobré a to špatné zahodit. „Uplácám si své řešení z tvých rad a tím to vlastně vyřeším. a dokonce — a s tím tak trochu počítám — jsem vykutálený filuta a tak to ještě vlastně zvládnu levně. Nebo, když jinak nedáš, jelikož to je stejně na mě, tak se nějak dohodneme.

Jiný druh tázajících už ví, o čem ten život je. Vyslechne si prvotní rozstřel a jde jasným tahem na branku. To je jasné.. Beru tvou nejlepší radu, žádný šunt jen tak naoko. Řekni kolik stojí a koupim jí hned jak tady leží a běží.

Klidně ti zaplatím slušné peníze, a to mi dává garant, že tvá rada bude nejen funkční, ale bude prakticky bez práce , námahy a nejistot. Tvá rada je totiž pro mne zboží jako každé jiné. Akorát máš TY vlastně výhodu, že nemusíš shánět mašli a balící papír… Jsem tak velkorysý, že od tebe přijmu tu radu jen tak z forehandu a sázím ti love na dřevo. Tak sypej.

Jiní se nikdy na základě této volby nerozhodnou. Stornují vše. Ať už je to z jakéhokoliv důvodu, tak nakonec mohu zodpovědně říci, že jim není rady. Není jim rady tak, jak nastavili vlastní schopnost rady přijímat, nikoliv že neexistuje rada, která by jim přinesla to, po čem touží. Jsem pro ně nebezpečný blázen, který si z nich nemístně střílí a ode mne raději dál. Mají pravdu! 😉

Co na to teď říci? Milí zlatí chundelatí.. je to asi trochu jinak. Když už za mnou příjdete, tak už jste si prakticky vybrali! Pokud se mne ptáte na radu, zvolili jste mne, jako řešitele svého problému a to byla vaše volba. Naprosto svobodná a ničím neovlivněná. Moje rady budou stejné v tom, že budou ode mne.

Případné vedlejší efekty se dají rozumně korigovat mnoha mechanismy tak, abychom oba měli pocit naplnění, nicméně proces byl už dávno spuštěn tou první volbou. To, že jsou k dispozici různé typy rad je pak okolnost, která je založena na mém způsobu řešení. Obě rady mají totiž stejný cíl.

Obě k němu směřují. Ani pak není zárukou, že jakýkoliv obnos nebo investice sama o sobě naplní vaše očekávání. Jsem si jist, že byste nešli za kýmkoliv pro radu, pokud by byla v dohledu tato rada ve výloze s přivázanou cenovkou. Byla by snadno k mání, navíc bez osobního poškození vašeho ega.

Tak já to tedy řeknu. Kvalita mojí rady bude přímo odpovídající vaší energii, kterou cíleně vložíte do její realizace.

Přijměte fakt, že zpravidla nelze vybrat všechny rady, nebo cesty najednou. Při vydání se jednou cestou, nelze kdykoliv přeskočit na druhou.. či dokonce třetí, čtvrtou… Neočůráte to, ani kdybyste stokrát chtěli, nebo mohli. Buďte odpovědným voličem vašich cest a budete na nich nacházet řešení sami od sebe.

V lepších případech to bývá tak, že se dá vrátit na začátek a zkusit to znova. Jinak. Často to ale znamená, že něco ztratíte, abyste pak mohli získat. V těch horších se to nedá. Tak tedy bacha… Moje rady, pokud je tu občas zachytnete, mohou být různé… Některé i poněkud maskované. Bude jen na vás, jaké si zvolíte. A bude jen na vás, jak je nakonec využijete.

Napsat komentář