Při komunikaci dejte prostor druhému, ať řekne, co chce říci. Samozřejmě jsou lidé, kteří vás tak jako tak nepustí ke slovu, ani vás neposlouchají… Jejich chyba. Berte to jako vlastní výhodu. Takový člověk se totiž od vás nic nového nedozví, zatímco vy můžete od něj slyšet mnoho věcí, které vám řekne „mezi řádky“ … Jakmile však dojde od slov k činům, mnoho lidí zmlkne a vytratí se jejich síla. Také to je jejich sdělení.

Vnímejte občas očima druhých. Mnoho lidí je orientováno sebestředně. Některé rozhovory tak vypadají spíše jako dva monology, kdy každý začíná větu slovem „Já…“ a každý hovoří o něčem jiném. Zkuste se tedy podívat záměrně na věc očima druhého, přestože tím ztratíte příležitost říci to své. Můžete se prostřednictvím jeho tématu poučit o tématu vlastním, ikdyž o něm nepadne ani slovo. Budete ve výhodě, protože ten druhý si jen zopakoval co sám věděl, zatímco vy jste vyslechli něco nového.

Nepoužívejte servilní přitakávání, ale rozvíjejte jeho téma otázkami, které zajímají obě strany. Většinou bude žvanit k nezastavení. Člověk, kterému záleží na vašem názoru nakonec začne přemýšlet, že od vás nic neví. Pokud taková situace nenastane ani poněkolikátém dialogu, nebo za delší dobu, tento člověk už vám nic podstatného neřekne.

Spěch je opakem prožitku. Spěch je povrchní zpracování stavů nebo informací, bez ohledu na to, jak složité jsou. Pokud dokážete zpomalit při zachování ostatních podstatných vlastností vašeho konání, zpomalte. Zpomalením vložíte více času a můžete získat lepší rozlišení detailů. Zjistíte, že tato investice se vyplatí. Zrychlit neznamená spěchat. Zrychlení je možné, zejména když je pod kontrolou.

Většina věcí je pro dospělé lidi pochopitelná ve své jednoduché formě. Pokud tedy přicházíte s novou myšlenkou, sdělte její podstatu a vyčkejte na adekvátní reakci, která vám řekne, co s ní dál. Její formu dostatečně vyhraňte. Nemá smysl ihned vysvětlovat tomu, kdo nechce mít vysvětleno, nebo kdo ani nechce slyšet.

Jeho problém, takový člověk by stejně vaši myšlenku nevyužil, nezpracoval. V případě že jej chcete zaujmout, patrně to nebude tím, že budete vysvětlovat. Naopak dětem a lidem, kteří vnímají otevřenou myslí, rádi vysvětlujte… Trpělivě, komunikativně a blahosklonně. Zde to má smysl.

Při dosažení svého zájmu hledejte více cest k jeho dosažení. Vždy těch cest existuje více, je jen otázkou, v jakém pořadí je volíme a jakou jim dáváme váhu. K vyjednávání je důležité mít argumenty a cíl. Argumenty mějte připravené, ale nepoužívejte je všechny najednou.

Důvodem je i to, že někteří lidé vaše argumenty nehodnotí podle jejich skutečné váhy, ale paušálně je odráží tak, jak od vás průběžně přicházejí. Párují je se svými odmítavými odpověďmi, lhostejno jak adekvátní k argumentům jsou. Je to pro ně hra v které se s nimi pravidelně střídáte. Mají naučeno, že pokud budou vytrvale odrážet, zvítězí jen díky té zaryté vytrvalosti.

Pokud tento automatický rytmus objevíte, snažte se jej překonat netradičním postupem, nebo jednání odložte. Jednání lze samozřejmě také prohrát. Vaším ziskem z každého jednání by měla být modelová situace, s unikátním specifikem, která jej charakterizuje. Tu si pamatujte a poučte se z ní.

Budujte kontakty, udržujte a prohlubujte propojení tam, kde už existuje. Bez diskuse o důležitosti udržení kontaktu to je vlastní rodina a nejbližší přátelé. Přátelé jsou ti, kteří formují vaši aktuální existenci a kteří mohou pomoci zajistit vaši budoucnost.

Přátelé jsou ti, kteří mohou vaši rodinu jedině obohatit. Přátelé jsou ti, kteří se k vám chovají konzistentně nezávisle na podmínkách, v jakých se nacházíte vy, nebo oni. Získat kontakt ale nestačí, pokud jej aktivně neudržujete. Kontakt umře na nedostatek péče. V kontaktu je dobré být rovnocenným partnerem. Ověřujte průběžně, zda ještě není pozdě.

Jste-li před rozhodnutím, sami rádi využijete varianty volby. Pokud rozhodování sami definujete, zkuste připravit dostatek volitelných alternativ. Tím druhému dáváte prostor a sami se z této volby dozvíte i trochu více, než by vám byl ochoten sdělit bez ní. Nepoužívejte ultimativní buď — anebo! Používejte metodu: každá možnost je svým způsobem správná, ale každá má jiné vlastnosti.

Máte krátkodobou a dlouhodobou paměť, obě fungují selektivně tak, jak si postupně vypěstujete. Je dobré v sobě objevit, jakou formu paměti máte a tu pak podporovat. K pamatování klidně používejte pomůcky, které vám poslouží. Dobrá paměť se hodí v chování, argumentaci i v dialogu. Pamatujte si. Nestojí to žádné hmotné investice, ale vaše budoucí investice to může zásadně ovlivnit.

Vše přijímejte bez předpojatosti tak, jak přichází. Pak hledejte způsob, jak to zpracovat, ověřit, potvrdit legitimitu. Ověřujte i své smysly, není jisté že vždy získáte kvalitní informace od vlastních smyslů. Ke smyslům zapojte rozum.

Ověřovat lze i na protichůdných jevech, pokud jsou skutečně přímým opakem a logicky doplňují ověřovaný stav. Ověřenou informaci stabilizujte, ale ne navždy. Neexistuje nic, co by bylo bez změn v čase. O ověřování už byla řeč.

Buďte odpovědní za své činy. Spousta vašich kroků vám zkomplikuje život, když budete nést odpovědnost za to, co děláte. Ovšem když nebudete odpovědní k tomu co děláte, nebudete mít možnost být ze své existence plně šťastní. Nemáte nárok na štěstí, jinak vzešlé z toho, že jste byli odpovědní. Pokus o dodatečně projevenou odpovědnost vás možná zbaví rizik, ale i těch plnohodnotných, dobrých pocitů.