v nás a kolem nás
Před pár lety jsem se na blogu rozepisoval o svých pohledech na život. Z té doby mám jeden nenaplněný úkol Slíbil jsem, že napíšu o hrdinství.
Nedávno se mi propojilo několik zajímavých a inspirujících podnětů, které mohu považovat za projev hrdinství. Jsou to konkrétní lidé, kteří se tak chovají.
Jedním z nich je Julian Assange, který se svými spolupracovníky publikoval dokumenty o válečných zločinech na webu WikiLeaks. Podle jeho slov bude v této činnosti pokračovat, přestože tím ohrožuje vlastní bezpečnost. V jakémsi rozhovoru řekl, že „Skuteční hrdinové nevytvářejí oběti, ale pečují o ně“.
K tomu není co dodat.
Příkladem byl pro mne i Philip Zimbardo, který jako psycholog na Standfordské univerzitě vedl tzv. Standfordský vězeňský experiment. Sám o této zkušenosti přednáší. Jeho další práce je však mnohem podnětnější.
Například ve své přednášce Jak se z obyčejných lidí stanou monstra … nebo hrdinové zmiňuje další příklady a projevy hrdinství.
V závěru přednášky upozorňuje na další zajímavý počin: Se svým žákem, Mattem Langdonem se pustil do výuky hrdinství. Lépe řečeno, přenáškami a lektorstvím a školními programy přivádí děti a mladé lidi k odvážnému a svobodymyslnému chování. Na blogu píší na toto téma velmi zajímavé věci. Skoro bych tu chtěl přepsat celý jejich blog, ale to si jej raději přečtěte sami v originálu.
Jejich oficiální web se jmenuje The Hero Construction Company, kde je motto ve smyslu:
Opakem hrdiny není darebák. Je to zevl.
Pročtěte také příručku hrdiny, kde je spousta věcí dobře shrnuto.
Philip Zimbardo mimojiné vyjadřuje tezi:
Klíčem k hrdinství jsou dvě věci.
A: Musíte jednat, když ostatní lidé nejednají.
B: Musíte jednat v zájmu společnosti a ne ve svém zájmu.
Celé jejich činění je podle mne vyjímečně pozitivní a inspirativní. Dá se říci, že je přímým opakem mediálního vymývání mozků obyvatelstvu, které probíhá prostřednictvím popkultury, mainstreamového tisku a masmedií. Děje se tak zejména schematickým návodem k povrchnímu přístupu ke světu kolem nás. Media nás svým obsahem navádí přijímat schemata delegování nebo outsourcování nezastupitelných chování a nedělitelných práv.
Nelze čekat, že po působení Továrny na hrdiny budou vznikat anonymní davy designovaných hrdinů. Vždy to bude výsada osobností, kteří své chování nebudou projektovat jako plánované hrdinství, přesto se tak nakonec projeví. Stanou se hrdiny. Je potřeba tyto hrdiny rozvíjet v dětech, přirozenou a motivující cestou.
Je nemožné to dělat počítačovými hrami, sledováním televizí, nebo existencí na internetových sítích. Hrdinství je odvaha k pozitivním činům, které se dělají pouze naživo.
Derek Silvers v jiné krátké přednášce ukazuje, jak vznikají spontánní hnutí. K tomu, aby vzniklo, není potřeba jen iniciátor, ale klíčovou postavou je druhý následník, který se k němu přidá. Legitimuje tak jeho počínání. Iniciátor zároveň přijme následníka jako sobě rovného a poskytne mu ke sdílení prostor ve své aktivitě. Další lidé už se snáze přidají díky nakažlivé atmosféře a vytrvalosti prvních iniciátorů.
Závěrem jen dodám:
Mnoho lidí se podivuje, proč jiní něco neudělají (kdy je třeba), aby nastala změna.
Mnoho lidí konstatuje, že většina ostatních, ten anonymní dav „ONI“ jsou hloupí, protože ti ONI se chovají hloupě. (Což je přeci zjevné)
Ve skutečnosti je podstata k těmto tvrzením jinde:
1) nemáme dostatek kvalitních informací nebo příkladů, podle kterých bychom se začali chovat.
2) nejsme ochotní je získat a zpracovat, nebo k tomu nemáme čas a prostor, který nám někdo přímo, či zprostředkovaně ukradl.
3) nejsme dost odvážní se chovat svobodně a sebevědomě abychom mohli mít 1) a 2) v zájmu druhých a tím zároveň i v zájmu sebe.
Je omylem spoléhat na to, že na základě pouhé statistiky, či jiným společensko-prefabrikovaným způsobem lze z velkého množství obyčejných lidí jednoduše vycedit očekávatelné procento hrdinů, kteří za nás docílí kýženého. Nelze. Hrdinové vůbec nemusí vzniknout.
Lidé se začnou chovat jinak, pouze když mají nevyhnutelný pocit, že se už nemohou chovat jako dosud. K tomu pocitu musí dojít na základě celé provázané sítě podnětů, sociálního chování, mezilidské empatie, empirických zkušeností, znalostí, odvahy a skromnosti. Usilujte o to, aby v nás byla ta síť co nejpevnější a díky tomu lépe objevíte skutečné hrdiny.
Není úkolem každého být hrdinou. Těmi se stávají ti nejlepší, nejlepší v dobrém slova smyslu.
Povinností každého, je nestat se pouhým zevlem.
