Nevím, zda se dostatečně orientujete v tom, v jaké přítomnosti žijete, z jaké minulosti a do jaké budoucnosti jdete. Já? Snad malinko. Spíš ne. Prostě nevím. Ale chci se orientovat. Což může být výrazná výhoda proti těm kteří o to nestojí.

Nemohu teď komentovat to, co vnímám, o čem přemýšlím a co si přeji. Některých témat jsem se jen lehce dotkl. Ve skutečnosti jsou mnohem složitější. Psaním jsem snažil si v nich sám udělat jasněji. Později, abych místo svých sdělení přijal i váš názor, váš pohled na některá témata, týkající se života.

Pochopil jsem, že získat, nebo zprostředkovat takové myšlenky není z mnoha důvodů tak jednoduché, spíš dokonce nemožné. Možná se mi to nedařilo,  tuším proč. Přijímám jak to je.

Stále cítím, že je pro mne důležité být alespoň trochu v obraze. Bez ohledu na to, jaký ten obraz je. Jak komplikované je, se k němu jen přiblížit. To poznání neberu až tak zásadně, nebo přelomově. Poznání v mém chápání smyslu slova NENÍ osvícením, ani prozřením, ani naplněním. Nic takového. Poznání je jen obohacující součástí mého života. Důležitou a v některých případech i kritickou součástí pro vše ostatní.

Někteří mě upozorňují na to co jsem, co píšu, jak se chovám. Někteří mi píší, jiní  mlčí. K tématům, které jsem tu na webu otevřel. Děkuji všem, každý mi trochu přispěl.

Své „Nevím“ říkám s hlubokou pokorou k věcem, které mne přesahují a kterým z principu nemohu rozumět. Říkám jej s pocitem odpovědnosti k věcem, nad kterými mám odpovědnost. S pocitem, že nevědět, co bych vědět mohl, není pro mne úplně vpořádku. Moje „nevím“ jsou pochybnosti o mě samotném i o něčem co je mimo mne. Opačné „vědět“ neznamená automaticky vyřešit, ale spíš přijmout a pochopit. Jsem vyrovnán s tím, že opravdu nemusím vše vědět. Něco nemusím ani chápat. Měl bych však umět cokoliv přijímat.

Přichází pomalu další období, které (ostatně jako vždy dosud) nebude takové, jako nyní. Jsem OK, neberte proto tento text jakkoliv emocionálně podbarvený, nebo naznačující cokoliv, co naznačovat nemá. Web a komunikaci zde budu používat spíš pro své neosobní zájmy. Pro ty osobní jen vyjímečně.

Přejme si navzájem hodně štěstí a ať se daří.