Jste nespokojeni se sebou, svým životem, s lidmi kolem Vás, s místem kde žijete, se svou zemí, nebo s celou planetou? Máte šanci vše změnit. Toto je text o tom jak. Když máte pocit, že je potřeba něco změnit. Ve světě, kde souvisí takřka vše se vším, dosáhnete trvalejších změn tak, že cíleně změníte příčiny, nikoliv vám nejbližší následky. K tomu však většinou vede cesta s několika kroky.

1) Ujasněte si kdo jste, co ve svém životě chcete a jakým způsobem toho chcete dosáhnout. Pochopte své potřeby a možnosti, ale i slabosti a nedostatky. Ke svým dispozicím přistupujte pozitivně a otevřeně. Buďte kritiční k sobě a vstřícní k druhým. Změna sama sebe je důležitým vkladem ke změně čehokoliv ostatního.

2) Najděte libovolně velkou a libovolně volnou skupinu sobě rovných lidí, kterým osobně důvěřujete. S nimi si vyříkejte co vy sám chcete dělat a jak toho dosáhnout ve spolupráci s nimi. Než takové lidi najdete, může to trvat dlouho. Možná je rychlejší sám takovou skupinu lidí vytvořit. Je určitě někdo, kdo má podobné myšlenky a cíle jako Vy, pouze o Vás neví. Důležité je být k sobě i druhým upřímný.

3) Vzdělávejte sebe a své blízké. Vzdělání si vyberte v takové úrovni, jakou jste schopni ve svém životě zvládnout. Není nutné aby každý měl tu nejlepší vysokou školu s několika tituly. Hledejte sobě blízký způsob vzdělávání, sebezdokonalování, dovednosti. Byť by to byl jen večerní kroužek ručních prací. Pozor, mnoho současných vzdělání může být nefunkčních, samoúčelných, nebo zdánlivých. Místo toho se zdokonalte v tom, co pro vás později bude přínosné a udržitelné. Nikoliv pouze právě moderní, nebo nejvýnosnější. Díky svému vzdělání lépe prosadíte vůli po změně. Vzděláním zvýšíte svoji společenskou hodnotu.

4) Diskutujte o svých a společných cílech s nejbližšími. S partnery a partnerkami, rodiči i prarodiči, s dětmi a vnuky, s přáteli. Otevřete témata, o kterých se zajímáte a hledejte cestu jak o nich lépe mluvit a hledat nějaká východiska. Nediskutujte destruktivně a sebelítostně, ale přímo a konstruktivně. Nechoďte kolem horké kaše, ale zároveň nedělejte pouze rychlé a kategorické závěry. Vaše diskuse by měla mít mnoho cest, ale jeden, třebaže vzdálený cíl. Tím cílem je dosáhnout změny k lepšímu.

5) Chcete-li realizovat podstatnější a obecnější cíle, hledejte k tomu adekvátní řešitele, kontaktujte své zastupitele. Buď na místním zastupitelstvu, na radnici, nebo i vaše přímé politické zastupitele. (Senátory, poslance, straníky) Objednejte se na jejich veřejné hodiny pro styk s veřejností, pište jim dopisy, e-maily. Pište jim návrhy a podněty nikoliv nářky, nebo ultimáta. Chcete-li mluvit přímo, své požadavky na zastupitele si dobře promyslete a klidně si je předem napište na papír, nestyďte se za svou neobratnost ve výmluvnosti. Získejte od nich jednoznačná vyjádření včetně závazků, nebo odmítnutí… Buďte připraveni, že politici, úředníci, právníci, obchodníci jsou většinou dobří mluvčí, což neznamená, že jejich slova říkají to, co sami dokážou udělat, nebo za co jsou odpovědní. Chtějte znát jejich konkrétní činy, nikoliv jen nekonkrétní slova.

6) Nevzdávejte se. Udržjte vnitřní naději a důvěru ve svůj úspěch a své vytyčené cíle. Taková naděje není slepá víra v zázraky, které zařídí kdosi jiný. Naděje by měla být podložena Vaším úsilím, ochotou a vůlí. Podstatné změny příjdou později, když vytrváte.

7) Svým životem a chováním motivujte ostatní, i třeba cizí lidi. Dávejte jim naději vyvěrající z osobního přístupu a dílčích úspěchů, nikoliv ze slibů a nepodložené víry. Hledejte informace a způsoby dlouhodobě udržitelného života. Chovejte se tak nikoliv za odměnu nebo pro uznání, ale ze své vůle a ochoty se tak chovat.

Co není nutné dělat

1) Není nutné jen tak na půl huby nadávat v pohovce před TV, mezi vrstevníky, v hospodě, v práci, na ulici, jakémkoliv veřejném místě. Nepoužívejte rozdělování JÁ — ONI. Nesvalujte vinu pouze na druhé. Nepřiznávejte pasivně svůj podíl účasti na stavu, se setrváním ve svých návycích, se zlehčením své role v řešení problémů.

2) Bez rozmyslu nepodepisujte petice u kterých nevíte přesně, jak se s Vaším podpisem naloží a jaký má petice skutečnou možnost dosáhnout cíle a jak jsou její aktivity vámi osobně kontrolovatelné. Petice ale nejsou špatné, jsou však druhotným příznakem toho, že jiné zákonné metody svobodného projevení vůle lidí jsou neúčinné. Je lepší napravovat chybné zákony, než množit petice těmto zákonům podléhající.

3) Není nutné anonymně diskutovat na internetových diskusích, mlátit prázdnou slámu v komentářích a blozích, kde nevíte s kým diskutujete, proč diskutují ti ostatní. Není nutné anonymně rozesílat skupinové e-maily, v kterých je nemožné rozeznat od koho, proč a komu byly poslány. Vždy budou existovat lidé, kteří budou mít jiný názor než Vy. Dále vždy budou lidé, kteří nebudou projevovat žádný názor, natož být za něj odpovědní. Chtějí se jenom bavit nebo utrácet čas. A dále lidé, kteří svůj názor budou skrývat za nějaký jiný svůj projev, nebo činnost.

4) Není nutné urážet kohokoliv a psát anonymní výhrůžky ke skutečným, nebo virtuálním adresátům na internetu, lidem které neznáte, ani nemáte šanci ani důvod poznat. Vždy budou i lidé, kteří se tak budou chovat, navíc arogantně a sobecky. Nebo kteří se budou vydělovat od ostatních: Já nic měnit nechci, já za nic špatného nemůžu, já se chovám pouze dobře, já jsem škodný na tom, jak jsou jiní hloupí.

5) Není nutné vandalským a nezákonným způsobem ničit soukromý, nebo veřejný majetek jako důkaz nesouhlasu s čímkoliv, státním zřízením a kvalitou soukromých nebo veřejných služeb. Za každou cenu odmítat vše, co pro vás jiní přímo, nebo zprostředkovaně dělají. Nárokovat si užití společných hmotných i nehmotných hodnot pro své patrně vznešené a spravedlivé cíle.

6) Není nutné platit penize za něco, co nevíte jak přesně funguje. Přestože to děláte v dobré víře. Dobročinné sbírky, příspěvky nebo finanční pomoc potřebným lidem jsou jistě altruistické činy. Pomáhejte spíš konáním, než penězi. Pochopte, že podle zákonů země v které žijete, by neměla příliš často vznikat situace, kde jsou občanské sbírky a potřební lidé stále četnější a sbírkové peníze jsou jediné řešení k těmto problémům. Na společný život a zlepšení životní úrovně obyvatel nebo životního prostředí země jsou určeny daně.

Pokud je společenských problémů, lidí potřebujících akutní pomoc i sociálních sbírek stále víc, neznamená to, že jsou zákony ve všem apriori špatné, nebo že jsou špatní konkrétní lidé, kteří se podle nich chovají. Je však možné že ty zákony nejsou dostatečně kvalitní a nejsou dodržované všemi stejně, nebo těmi kterých se týkají. Ve skutečnosti to bývá tak, že společných peněz je dost, ale kdosi je jen nevhodně rozdělil, nebo ukradl. Proto se zabývejte hlavně příčinami, nikoliv následky tohoto stavu.

7) Není nutné spoléhat se na někoho jiného, nebo na něco že za Vás udělá to, co si přejete. Nedoporučuji ve všem přenášet odpovědnost na jiné, zříkat se odpovědnosti za vše a ke své přítomnosti a budoucnosti. Nekriticky se nechat vést. Nehledejte jednoduchá a spásná řešení přicházející zvnějšku, z podnětu různých uzavřených náboženství a sekt. Většinou jsou to pro Vás i ostatní škodlivé způsoby řešení, nebo tyto způsoby podporují sebeklamy. Hledejte svoji původní cestu, jak žít společně s ostatními.

Líbí se mi citát J.R.R.Tolkiena z knihy Pán Prstenů:
Even the Smallest Person can Change the World.
Kniha je pouhou fantazií, ale stále vychází ze světa, v kterém žijeme. Proto má pro mě tato myšlenka smysl.